Sýc rousný — latinsky Aegolius funereus — patří do čeledi puštíkovitých, kam řadíme dalších osm druhů sov - výr velký, kulíšek nejmenší, sýček obecný, puštík obecný, puštík bělavý, kalous ušatý, kalous pustovka, výreček nejmenší – které pravidelně nebo vzácně hnízdí na území České republiky. Sýc rousný patří mezi chráněné druhy. Jedná se o menší sovu s poměrně velkou hlavou, kontrastním závojem, výrazně žlutýma očima a opeřenýma nohama. Vrch těla je tmavohnědý se světlými skvrnami, spodina bělavá, tmavohnědě skvrnitá. Sýc je typická noční sova, jejíž denní aktivita začíná a končí v závislosti na západu a východu Slunce. Obývá lesní komplexy po celém území ČR. Hnízdí také v imisemi poškozených oblastech, kde velmi ochotně využívá k hnízdění budky. Období rozmnožování sýce rousného je významně ovlivněno dostupností potravy, která je tvořena zejména drobnými zemními savci. V období potravní hojnosti samice kladou velké snůšky (až osm nebo devět vajec), mohou zahnízdit 2-3krát během sezóny, potrava bývá složena výhradně z myšic a hrabošů (bez ptáků), většina mláďat je úspěšně odchována, samci bývají polygynní (tzn., že hnízdí se dvěma a více samicemi současně) a samice opouštějí své potomky předčasně, aby zahnízdily znovu s jiným partnerem. Naopak v době špatné dostupnosti drobných savců mladší jedinci často vůbec nehnízdí. Starší jedinci hnízdí jednou do sezóny, snůšky bývají malé, rodiče obvykle vychovávají pouze dvě až čtyři mláďata a v potravě jsou často zastoupeni ptáci.
Výzkum sýce rousného v Krušných horách
Fakulta životního prostředí ČZU v Praze již více než 15 let realizuje výzkum sýce rousného v imisních oblastech Krušných hor. Od roku 1999 zde tým biologů nabízí vhodné budky pro hnízdění této sovy, která každoročně obývá kolem 10 budek. V roce 2001 byla v hnízdech sýce rousného poprvé použita první technická zařízení pro monitorování průběhu hnízdění této vzácné sovy. Ve spolupráci s Technickou fakultou ČZU v Praze byla aplikovaná zařízení postupně zdokonalována. V roce 2004 a 2006 bylo monitorováno celkem 12 hnízdění sov. Použitá zařízení byla schopna pracovat kontinuálně 24 hodin denně a fotograficky zaznamenávat každou soví aktivitu uskutečněnou ve vletovém otvoru budky. V roce 2005 byla tato monitorovací zařízení převezena do největší zahraniční studijní oblasti na sýce rousného ve Finsku. Zde bylo úspěšně monitorováno devět hnízdění v průběhu jedné sezóny. Po následující delší pauze bylo v roce 2012 monitorování sov opět obnoveno. Spolupráce Fakulty životního prostředí ČZU v Praze s Centrem Informatiky, Robotiky a Kybernetiky ČVUT v Praze a firmou ELNICO, s.r.o. vyústila ve vyvinutí unikátní chytré ptačí budky. Chytrá ptačí budka je navržena jako modulární vestavný elektronický systém, zabudovaný do klasické dřevěné ptačí budky. Hlavní součástí systému je řídicí deska (vestavný počítač s dvoujádrovým procesorem Freescale Vybrid), ke které jsou připojeny dvě kamery (jedna kamera směřuje proti vletovému otvoru, druhá na hnízdo umístěné na dně budky), mikrofon, optická závora, dvě čidla teploty a osvětlení a čipová čtečka pro identifikaci jedinců (blíže zde).