Špaček obecný — latinsky Sturnus vulgaris — je jediným zástupce čeledi špačkovití na našem území. Špaček je o něco menší než kos. Ve svatebním šatě je černý s kovově zeleným a fialovým leskem. V ČR se vyskytuje pravidelně, rovnoměrně a místy je to velmi početně hnízdící druh (zejména v nížinách a pahorkatinách). K hnízdění využívá světlé a řídké listnaté lesy nebo skupiny stromů s dutými kmeny v blízkosti otevřených ploch, zejména luk nebo pastvin. Při nedostatku hnízdišť obsazuje i dutiny uvnitř lesů. Rád obsazuje budky. Díky vyvěšování budek hojně obývá zahrady a parky, a to i v centrech velkých měst. Po vyhnízdění se zdržuje v sadech, na polích, ve vinicích a hromadně nocuje především v rákosinách rybníků, méně často i na stromech. Špaček obecný obhajuje pouze hnízdní dutinu a nikoliv potravní zdroje. To má za následek, že na vhodných místech s dostatkem hnízdních příležitostí může pohromadě hnízdit více párů a tvořit hnízdní kolonie. Hnízdo tvoří jemné větvičky, kůra, kořínky a sláma, hnízdní kotlinka je vystlána jemnými stébly trav, chlupy, peřím apod. Špačci začínají hnízdit nejčastěji začátkem dubna. Hnízdní jednou nebo dvakrát do sezóny. Samice snáší jednobarevně světle modrá vajíčka s nazelenalým nádechem. Vejce snáší denně, sezení začíná po snesení posledního vejce. V inkubaci se střídá se samcem. Špačci obvykle vychovají čtyři až pět mláďat během jednoho hnízdění. Potrava je pestrá - živočišná i rostlinná, s výraznými sezónními změnami. V začátku hnízdní sezóny se živí výhradně živočichy, později přibývá stále více rostlinné složky. V živočišné potravě jsou nejčastěji zastoupeni brouci, zejména střevlíkovití a nosatcovití, dále blanokřídlí, dvoukřídlí a motýli. Z rostlinné potravy využívají hlavně dužnaté plody, u nás třešně, bez černý a vinnou révu. Sezónní změny souvisejí s dobou zrání jednotlivých druhů.